Harrison strávil hodiny v autobuse a představoval si okamžik, kdy konečně po padesáti letech lítosti znovu uvidí svou první lásku. Během zastávky u silnice mu ale zavolala neznámá žena a prosila ho, aby mu řekl, že ještě nedorazil, což z cesty udělalo něco mnohem naléhavějšího než jen shledání.
Markéta byla moje první láska.
Jediná žena, u které jsem kdy doopravdy věřil, že vedle ní mám zestárnout.
Ale před padesáti lety jsem ji nechal odejít.
Nikdy jsem ji nepřestal milovat. To by bylo snazší přežít.
Nechal jsem ji jít, protože jsem byl mladý, hrdý a hloupý, jak to muži někdy bývají.
Margaret měla šanci opustit naše malé město a vybudovat si lepší budoucnost, než jsem si myslel, že jí mohu dát.
Tak jsem se přesvědčil, že dělám něco ušlechtilého.
Říkal jsem si, že láska znamená ustoupit a nechat ji jít.
Ve skutečnosti jsem nám oběma zlomil srdce a nazval to obětí.
Nikdy jsem se neoženil/a.
Málem jsem si vzal ženu z kostela, která milovala stejné knihy jako já, a později vdovu po čtyřicítce, která voněla po levanduli a smála se celým tělem.
Ale kdykoli po mně život začal žádat něco trvalého, odtáhl jsem se.
Ani jedna z žen nebyla nelaskavá ani nehodná.
Prostě nebyly Markéta.
A když strávíte dostatek let srovnáváním všeho s jednou věcí, kterou jste ztratili, začnete žít vedle svého života, místo abyste v něm žili.
Neměl jsem žádné děti.
Kromě několika vzdálených bratranců a sestřenic, kteří ode mě dostávali vánoční přání spíše ze zvyku než z náklonnosti, nezůstala žádná blízká rodina.
V šest jsem pil kávu a v sedm jsem se díval na zprávy.
Chodil jsem, když mi to kolena dovolila.
Večery jsem trávil v křesle s knihou nebo rádiem.
Můj život se stal tak malým, že se vešel do dvou rukou.
Pak, o šest měsíců dříve, jsem na internetu našla Margaretino jméno.
Hledal jsem bývalého spolužáka ze střední, což je přesně ten typ věcí, které člověk dělá, když má příliš mnoho času a vzpomínek.
Moje mysl se hemžila lidmi, o kterých jsem kdysi předpokládal, že zůstanou navždy mladí, a já jsem jen chtěl vidět, co se s nimi stalo.
Hledal jsem jedno jméno, pak druhé.
Při rolování se Margaret objevila v sekci Lidé, které byste mohli znát.
Zíral jsem na obrazovku, dokud mi čaj nevychladl.
Její profil zobrazoval telefonní číslo a několik fotografií.
