Smrt je jednou z mála jistot, které se v životě nevyhne vůbec nikdo. Přestože o ní většina lidí nerada přemýšlí, dříve nebo později se s ní setká každý – ať už při odchodu blízkého člověka, nebo při vlastních úvahách o posledním rozloučení. Právě v takových chvílích si mnoho lidí začne pokládat otázky, které je dříve ani nenapadly.
Jednou z nich je i to, proč se v křesťanské tradici pohřeb často koná právě třetí den po úmrtí. Mnozí mají za to, že jde pouze o praktickou záležitost nebo historický zvyk. Ve skutečnosti je ale za tímto pravidlem mnohem hlubší duchovní význam, který se předává po staletí.
Ačkoli dnes se termín pohřbu často řídí možnostmi rodiny, pohřebních služeb nebo úřadů, původní tradice měla svá jasná pravidla. Ta byla spojena nejen s vírou, ale také s představami o tom, co se děje s lidskou duší po smrti.
Třetí den není náhodný. Symbolika sahá až k Ježíši Kristu
Podle křesťanské, především pravoslavné tradice, má třetí den po smrti mimořádný význam. Je úzce spojen s jednou z nejdůležitějších událostí křesťanské víry – zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.
