Kristus podle Bible zemřel na Velký pátek a třetího dne vstal z mrtvých. Právě proto se číslo tři stalo symbolem přechodu mezi pozemským životem a životem věčným. Pohřeb uskutečněný třetí den má připomínat nejen konec pozemské cesty, ale také naději na nový život.
Pro věřící tak nejde jen o dodržení tradice. Třetí den představuje okamžik, kdy se uzavírá první etapa po smrti člověka a začíná další duchovní cesta jeho duše.
Podle tradice zůstává duše první tři dny poblíž svého těla
Křesťanské duchovní texty uvádějí, že po smrti duše člověka neopouští své pozemské prostředí okamžitě. Během prvních tří dnů má zůstávat v blízkosti svého těla, domova i nejbližších lidí.
Podle některých církevních otců se symbolicky loučí se světem, který celý život znala. Navštěvuje místa, která jí byla blízká, a pomalu se připravuje na odchod z pozemského života.
Právě proto se třetí den považuje za vhodný okamžik pro poslední rozloučení. Pohřeb symbolicky uzavírá spojení mezi tělem a duší a umožňuje pokračování další duchovní cesty.
Nejde přitom o vědecky potvrzenou skutečnost, ale o náboženské přesvědčení, které je součástí křesťanské tradice již po mnoho staletí.
Co podle víry následuje po třetím dni?
Po pohřbu podle křesťanské tradice cesta duše nekončí. Naopak začíná další období, které má svůj vlastní význam.
Od třetího do devátého dne se podle pravoslavného učení duše seznamuje s duchovním světem. Toto období je popisováno jako čas poznávání reality posmrtného života a přípravy na další etapu.
Právě proto se věřící během těchto dnů často modlí za zesnulého a prosí Boha o milosrdenství pro jeho duši. Modlitby mají být duchovní podporou na této cestě.
