Vzduch na palubě bývá mnohem sušší než v běžných budovách. Sliznice v nose i ústech rychle vysychají, pokožka ztrácí vlhkost a oči mohou začít pálit. Právě tato kombinace způsobuje, že člověk vnímá chlad mnohem intenzivněji.
Stačí přitom sedět několik hodin v tričku, zatímco přes ramena proudí studenější vzduch z ventilačního systému, a pocit zimy se dostaví velmi rychle.
Nízká vlhkost má navíc i technický význam. Vyšší množství vlhkosti by mohlo uvnitř konstrukce letadla kondenzovat a dlouhodobě přispívat ke vzniku koroze. Suché prostředí je proto výhodnější nejen pro cestující, ale i pro samotný provoz letadla.
Čím déle let trvá, tím více se podmínky mění
Teplota v kabině není po celou dobu letu stejná.
Na začátku může být vzduch poměrně chladný, ale během několika hodin se prostředí postupně mění. Důvod je jednoduchý – stovky cestujících samy vytvářejí velké množství tepla.
Každý člověk neustále vyzařuje energii. K tomu se přidává teplo z palubního osvětlení, elektroniky, kuchyňky nebo přípravy občerstvení.
Posádka proto musí teplotu průběžně upravovat tak, aby byla přijatelná pro většinu lidí. Nikdy se ale nepodaří vytvořit prostředí, které bude vyhovovat úplně všem.
Zatímco jednomu cestujícímu bude příjemně, člověk o několik řad dál si bude zapínat mikinu.
Ani všechna sedadla nejsou stejně teplá
Možná jste si všimli, že při některých letech bývá zima více než jindy. Velkou roli hraje také místo, kde sedíte.
Chladnější bývají sedadla u okének, protože jsou blíže vnější části trupu letadla. Pocitově nižší teplota se může objevit také v okolí nouzových východů nebo dveří, kde se odlišně rozvádí proudění vzduchu.
O něco chladněji bývá často i poblíž palubní kuchyňky, kde pracují chladicí systémy a posádka se během letu neustále pohybuje.
