Proto letadlo vytváří uvnitř umělé prostředí, které je pro cestující bezpečné. Ani to ale neodpovídá podmínkám na zemi. Kabina bývá natlakovaná přibližně tak, jako kdybyste se nacházeli ve vyšších horských oblastech. Organismus proto pracuje trochu jinak než doma.
Mnozí lidé si během letu všimnou větší únavy, lehké ospalosti nebo rychlejšího vysychání sliznic. Nejde o náhodu. Tělo se musí přizpůsobit nižšímu tlaku, velmi suchému vzduchu i několika hodinám stráveným téměř bez pohybu.
Proč není v letadle tepleji
Na první pohled se nabízí jednoduché řešení. Když je cestujícím zima, proč jednoduše nepřitopit?
Jenže příliš vysoká teplota v kabině může přinášet více problémů než užitku.
V letadle sedí často dvě až čtyři stovky lidí na malém prostoru. Každý vydává vlastní tělesné teplo a během letu se kabina postupně zahřívá. Pokud by byla od začátku nastavena na vyšší teplotu, po několika hodinách by se prostředí mohlo stát dusným a velmi nepříjemným.
Teplejší vzduch navíc zvyšuje únavu, podporuje ospalost a u citlivějších osob může přispět k nevolnosti nebo motání hlavy. Právě proto bývá mírně chladnější prostředí považováno za vhodnější kompromis.
Pokud je člověku zima, jednoduše si oblékne další vrstvu. Přehřátou kabinu ale cestující nijak ochladit nedokáže.
Suchý vzduch pocit chladu ještě zesiluje
Jedním z hlavních důvodů, proč lidé v letadle mrznou, není samotná teplota, ale extrémně nízká vlhkost vzduchu.
