„Kde jsi to slyšel?“
„Áron.“
Vydechl. „Bylo to výzkumné pracoviště. Hned vedle vlády. Experimentální.“
„Jak experimentálně?“ zeptal jsem se.
Jeho oči se stočily k domu, odkud nás máma pozorovala.
„Kognitivní, fyzické. Vylepšení. Aaron se dobrovolně přihlásil. Byl jedním z jejich mála úspěchů.“
„Takže byl testovacím subjektem?“
„Ano. Fungovalo to. Ale když projekt skončil, ostatní ho chtěli dál využívat. Říkal tomu ‚pronásledování‘.“
Předstírání smrti bylo možná jeho jediným únikem. Ale pokud se natáhl… přijdou si i pro tebe.“
„A co mám tedy dělat?“
„Dokonči, co on začal,“ řekl.
