Co je amla a čím se liší od našeho angreštu?
Přestože se jí česky přezdívá „indický angrešt“, s naším keřovým angreštem toho má společného jen málo. Amla roste na menším listnatém stromě a pochází především z Indie a jihovýchodní Asie. Plod je kulatý, světle zelený až žlutozelený, výrazně kyselý a mírně svíravý. Čerstvý se konzumuje jen zřídka – běžnější je sušená podoba, prášek, džusy, džemy nebo kapsle. V tradiční ájurvédské medicíně se využívají nejen plody, ale i listy, kůra, semena a kořeny stromu. Moderní výzkumy se však zaměřují převážně na samotný plod nebo extrakty z něj.
Výjimečný obsah vitaminu C – ale s jednou výhradou
Amla bývá označována jako jeden z nejbohatších přírodních zdrojů vitaminu C. Obsah tohoto vitaminu je v ní skutečně vysoký, avšak přesné hodnoty se liší podle odrůdy, zralosti, způsobu pěstování i zpracování. Na internetu koluje tvrzení, že jeden plod amly odpovídá dvaceti pomerančům – jenže takové srovnání je zavádějící. Záleží totiž na hmotnosti plodu, jeho zpracování i na tom, zda srovnáváme čerstvé ovoce, prášek nebo koncentrovaný extrakt. Jisté je, že amla vitamin C obsahuje ve významném množství, a může tak být hodnotnou součástí pestré stravy. Přímé zázraky z ní ale čekat nelze.
Kromě vitaminu C amla obsahuje také polyfenoly, třísloviny, flavonoidy a organické kyseliny – mimo jiné kyselinu gallovou a ellagovou, které vykazují antioxidační vlastnosti v laboratorních podmínkách. Co se děje v lidském těle, je však složitější otázka a výzkumy v tomto směru stále pokračují.
