„Byla to paní De Vriesová z administrativy,“ řekl rychle. „Přišla mi přinést smlouvu, kterou jsem zapomněl podepsat.“
Máma se na něj vždycky podezřívavě dívá.
Proč jsi to neřekl dřív?
Otec otevře ústa, ale holčička ho znovu přeruší.
„Ale ano!“ zvolala. „A pak mu táta dal něco opravdu obrovského!“
Mámě se rozšířily oči.
Otec se pomalu otočí ke své dceři.
Co přesně myslíš?
Mladá dívka se široce usmívá.
„Hromada starých papírů! Řekl, že je rád, že se konečně zbavil všech těch haraburdí.“
Nastalo krátké ticho.
Pak se máma začne smát.
Táta si s úlevou povzdechl a řekl:
Příště ti hned řeknu, kdo přijde.
Mladá dívka se překvapeně dívá střídavě na otce a matku.
„Proč se na mě tak divně díváš? Právě jsem ti řekl, co se stalo, že?“
A právě z tohoto důvodu se máma a táta od toho dne rozhodli pro jednu věc:
Když dítě vypráví příběh, měli byste vždy počkat, až bude příběh zcela dokončen.
KONEC.
