- Ztrácí zájem o jídlo a pití
Mnoho rodin trápí, když jejich blízký přestává jíst. Přirozenou reakcí bývá snaha přemlouvat ho nebo mu připravovat jeho oblíbená jídla.
V závěru života ale tělo potřebuje stále méně energie. Chuť k jídlu mizí a člověk často odmítá i malé porce nebo tekutiny. Pro rodinu je to bolestivé sledovat, ale ve většině případů jde o přirozený proces.
Důležitější než množství snědeného jídla bývá zvlhčování rtů, úst a zajištění co největšího pohodlí.
- Výrazně ubývá sil
Člověk může mít problém vstát z postele, posadit se nebo ujít i několik kroků. Pohyby jsou pomalé, koordinace se zhoršuje a často potřebuje pomoc při běžných činnostech.
Není neobvyklé, že i krátká návštěva nebo několik vět představují velkou námahu.
- Mění se dýchání
Ke konci života bývá dýchání nepravidelné. Mohou se objevovat delší pauzy mezi nádechy, střídání rychlého a pomalého dýchání nebo chrčivý zvuk způsobený hromaděním sekretu v dýchacích cestách.
Přestože může tento zvuk působit velmi znepokojivě, samotný nemocný ho často nevnímá tak intenzivně jako jeho blízcí.
- Ruce a nohy jsou studené
Jak se zpomaluje krevní oběh, tělo upřednostňuje zásobování důležitých orgánů. Končetiny proto mohou být chladné, bledé nebo získávat namodralé či skvrnité zbarvení.
Jde o poměrně častou změnu v posledních dnech života.
- Méně komunikuje
Někteří lidé přestávají mluvit, odpovídají jen krátce nebo mají dlouhé chvíle zavřené oči.
To ale neznamená, že nevnímají své okolí. Sluch bývá často jedním z posledních smyslů, který zůstává zachovaný. Proto má smysl dál mluvit klidným hlasem, držet rodiče za ruku nebo mu připomínat, že na něj myslíte.
