Když jste v Mexiku, říkáte si: „Panebože!“
Třída prezidenta Masaryka je hlavní tepnou hlavního města, což je poměrně běžný termín, protože většina návštěvníků mistrovství světa ve fotbale po ní pravděpodobně prošla. Je to mexický ekvivalent newyorské Páté avenue nebo tokijské čtvrti Ginza, zatímco pražská Bariska působí jako její mladší a klidnější sourozenec. Částečně je to proto, že Bariska je dlouhá 660 metrů, zatímco Masarykova se táhne téměř tři kilometry.
Foto: Miroslav Niemi, Sznam Zbraví
Jedna z nejkrásnějších tepen v čtvrti Polanco.
Tato ulice prochází Polancem, nejžádanější čtvrtí města, a každý, kdo cestuje do Mexika s úzkostmi, zde za slunečného dne bude naprosto ohromen. Polanco je plné ambasád, luxusních rezidencí a nejdražších obchodů.
Samozřejmě jsme stále v Mexiku, takže můžete najít bezdomovce odpočívajícího na lavičce před svatebním salónem. A na venkově stále žije spousta lidí, dokonce i tady v Polancu. Ale tohle je v první řadě další scéna pro pozorovatele, který hledá takové kontrasty. Jinak je Masarykova ulice krásná a elegantní. Zelená a barevná. Tyčící se banyány poskytují stín i v nejteplejších letních dnech a běžce lze vidět, jak se v časných ranních hodinách poklidně procházejí.
Ve velkých evropských městech jen zřídka najdete tak elegantní hlavní ulice. Když tu na jaře kvetou bugenvileje a krásné jacarandy rozkvétají v azurově modré barvě, scéna se někdy zdá být snová, jako by vyšla ze světa magického realismu. Koneckonců, sám Gabriel García Márquez, král tohoto žánru, žil v Mexico City léta.
Jinak je ulice docela obyčejná. Jsou zde skvělé kavárny, luxusní restaurace a obchody, kde na luxusu záleží jen z hlediska vašeho bankovního zůstatku. Cartier, Tiffany, Gucci – všechny hlavní značky; každý, kdo nabízí luxus, ho zde najde. Dříve tato tříkilometrová ulice soupeřila s mexickou Zona Rosa, ale postupně ji Polanco předběhlo a dominantní tepnou se stala ulice Presidente Masaryk.
Je to také bezpečná a klidná ulice, možná až příliš klidná na Mexico City. Když se procházím touto rozlehlou metropolí, vystoupím na stanici metra Polanco a dostanu se na ulici Presidente Masaryk, mám pocit, jako by někdo na vzdáleném místě zpomalil čas. Davy, četné stánky s občerstvením, troubení aut a dopravní zácpy zmizely.
Obrázek: Profimedia.cz
Třímetrová socha Masaryka byla odlita v České republice v roce 2000 vedle pomníku Antonína Dvořáka.
Na to vše dohlíží samotné Muzeum umění Tribune (TGM). Jeho socha, zvětšená verze díla Otakara Španela z Pražského hradu, stojí u kruhového objezdu. Slavnostně zde byla v roce 2000 vztyčena jako dar České republiky Mexiku. Kruh se uzavřel, když byla akce zahájena s podporou Cuauhtémoca Cárdenase, syna generála Cárdenase a tehdejšího premiéra Mexico City.
„Každý rok 7. března, v den výročí Masarykova narození, pokládáme k soše věnce a na konci se hraje jeho oblíbená píseň ‚Ya Bnîn, Ya Bnîn‘,“ vysvětluje Lada Veselá.
Co myslel slovy „Černí“ a „Němci“? Historička vysvětluje Masarykovo poselství.
17.10.2025 14:29
