Fenomén „bufeťáků“
S vysokou návštěvností souvisel i jeden méně příjemný jev. V prostředí přeplněných automatů se často pohybovali lidé z chudších poměrů, přezdívaní „bufeťáci“ nebo „somráci“. Ti čekali na zbytky jídel, které po sobě zákazníci nechali, nebo se snažili využít nepozornosti a něco si přivlastnit.
Nešlo o ojedinělé případy. Chaos a neustálý pohyb v těchto podnicích vytvářely ideální podmínky pro podobné situace. I proto si lidé postupně osvojili určitou taktiku – do automatů často chodili ve dvojicích. Zatímco jeden hlídal jídlo u stolu, druhý vystál frontu na další objednávku.
Doba, která zmizela
Mléčné bary i jídelní automaty dnes patří spíše do historie. Po roce 1989 je postupně vytlačily nové typy podniků a změnil se i životní styl lidí. Přesto na ně mnozí vzpomínají s nostalgií.
Nešlo totiž jen o jídlo. Tyto podniky byly místem setkávání, krátkých zastavení během dne i drobných radostí, které si lidé dokázali užít i v omezených podmínkách tehdejší doby. Ať už to byly jahody se šlehačkou, rychlý guláš ve stoje nebo ruch přeplněného automatu, pro celou generaci představují nenahraditelnou součást minulosti.
